Koj puas muaj zaum twg hnov yus pheej khiav tiamsis mus tsis txog qhov twg? Koj ua txhua txoj haujlwm, tas siab, kub siab lug ua, siv zog, tiamsis nyob puag hauv siab, koj yeej pom cuag li muaj tsis txaus ib yam twg ntawd? Txoj kev uas peb tab tom mus yeej tsis yog ib txoj kev tiaj, tiamsis muaj puv npo “tej pob zeb me”, yog tej yam ua rau peb lub siab yij fab yij fwj, ua rau dawm peb txhais taw ntog hauv txoj kev nrog tus Tswv mus. Tiamsis kuj muaj qee zaug, twb yog tej qe zeb me me ntawd yog Vajtswv cov lus ntuas: “Koj puas mus yog txoj kev uas kuv hu koj?”
Hnub no, yog hnub 09/09/2025, Kev thov Vajtswv txhua hnub thov caw sawv daws nrog kawm Vajtswv Txojlus ua ke nrog tus qhia Cathy Irvin dhau ntawm Zaj kawm NTOG VIM TEJ NYUAS YAM ME ME.
“Yog li ntawd, peb cia li muab txhua yam uas thaiv peb kev thiab tej kev txhaum uas khi peb tso povtseg, thiab peb cia li sib tw khiav ncaj nraim mus kom txog tus ciam tom kawg” (Henplais 12:1b)
Lub neej yog ib txua kev ntev, tiamsis kuj yog ib txoj kev tsis yog thaum twg twb yog txoj kev dav, yooj yim mus. Tej zaug koj twb hnov muaj tug hais tias: “kuv tsuas yog ib tug qhua los ua qhua dhau lub ntiajteb no xwb” lossis “Ntiajteb no tsis yog lub tsev tiag” Yog li ntawd tiag, ntuj ceebtsheej yog qhov chaw peb tig mus rau, tiamsis tamsim no, peb tseem tab tom ua neej nyob, tab tom txhais ruam mus txhua hnub hauv ntiajteb no. Vajluskub sau tias: “txhua thaj av uas nej txhais kotaw mus tsuj, kuv yuav muab rau nej” (Yausuas 1:3). Qhov no muaj lub ntsiab tias Vajtswv nqua hu kom peb tawm mus, nqes tes thiab txeeb thaj av ntawd rau Vajtswv lub tebchaws.
Txoj kev ntawd tsis yog thaum twg twb yooj yim mus zoo li ib txoj kev pua pob zeb du lug. Nws yog ib txoj kev av uas muaj coob tug mus dhau, muaj qhov tais, qhov tawg pleb, puv npo pob zeb, yooj yim ua rau peb ntog. Puas muaj zaum twg koj tab tom txhais ruam mus tso siab lug, tas xwb tim cia li muaj ib lub qe zeb me me ua rau koj dawm taw ntog ua rau ib ce qhov txhua chaw hle tas? Txoj kev nrog Vajtswv mus kuj zoo ib yam li ntawd. Saib nws yooj yim, tiamsis muaj tej yam me me ho ua rau peb dawm taw ntog, yog peb tsis ceev faj txog.
Muaj ntau zaug, yog peb tej kev ntshaw ntawm tus kheej ua rau peb mus yuam kev. Kuv pheej hu tej ntawd ua “tej qe zeb me”, txhais tias yog tej yam ua rau yus qaug zog. Thiab nyob hauv tej ntawd, muaj ib yam pheej ua rau peb yuam kev tshaj yog: tsis muaj sijhawm khoom. Lub neej muaj ntau qhov kev txhawj, haujlwm, tsev neeg, tom tuam tsev, mus yuav khoom, puav leej yog tej yam uas cheem tsum ua. Tshuav tej lub rooj sib ntsib, tej kev ua phooj ua ywg ho zoo li cas? Puas yog thaum twg peb twb puav leej tau Vajtswv hu los ua kom tag nrho tej haujlwm no? Lossis muaj ib yam dabtsi twg tab tom mus deb dhau yus lub homphiaj hauv yus lub neej?
Kuv kuj ntsib ib yam li ntawd, pheej xav tias” “Yus yog ib tug neeg ua Vajtswv haujlwm, lawv cheem tsum yus” Tiamsis yog kuv kam mloog Vajtswv lub suab, tej zaug Vajtswv yuav hais rau kuv tias: “Metub mentxhais yuav tau tso qee yam tseg, cia kuv tso kom nyob kom yog qhov chaw uas kuv xav siv koj, raws li txoj kev uas zoo tshaj.” Leej twg los yeej xav ua lub neej raws li Vajtswv txoj kev zoo puas yog? Yog li, yog koj hnov cuag li yus pheej raug cab rau ub rau no, ua txhua yam yeej tsis hnov txaus siab, tej zaug twb txog lub sijhawm yuav tau nres ib me ntsis thiab nug Vajtswv tias: “Qhov twg thiaj yog yam uas Vajtswv xav hu kom kuv ua?”
Tsis ntev los no kuv mus koom ib txoj kev thov Vajtswv, thiab kuv tau thov Vajtswv tias kuv cheem tsum kom tau hnov Vajtswv lub suab. Hnub ntawd, tus xibhwb qhia txog qhov uas yuav tau mus nyob kom ze zog Vajtswv. Yawg ceeb toom tias twb yog qhov uas peb pheej tsis khoom ua rau peb txav deb Vajtswv thaum twg peb tsis paub. Mloog txog qhov no, kuv tus ntsujplig cuag li zoo li ib lub tswb nrov. Kuv paub zoo Vajtswv tab tom hais kuv kom yuav tau tso ib yam twg ntawd tseg uas yav dhau los kuv pheej puag rawv cia. Thiab zaum no, kuv zoo siab hlo mloog Vajtswv lus. Vajluskub sau tseg: “Yog muaj xaiv muaj lus, yuav tsum yog ob leeg lossis peb leeg ua timkhawv thiaj tseeb” (II Kauleethaus 13:1), thiab Vajtswv yuav tsis cia kom kuv tos ntev thiaj tau tab pov.
Tsis ntev tom qab, kuv rov qab tau ceeb toom dhau ntawm ib tug phooj ywg zaum ob, nws yog ib tug kws qhia Vajluskub. Thaum thov Vajtswv rau kuv, nws maj mam hais tias: “koj tab tom khiav deb zuj zus koj lub luag haujlwm. Vajtswv nqua hu kom koj yuav tau qhia Vajtswv tej lus”. Kuv hnov xav tsis thoob, tiamsis kuj zoo siab. Tseeb tiag, ib tshooj tshiab hauv lub neej pib qhib rau kuv.
Tseeb tiag, peb lub neej kuj zoo li ib qhov khoom ua si siv roj rau thiaj khiav. Tas txog ib lub sijhawm hawm twg yuav muaj teeb meem tshwm tuaj:
Ib, roj tas, txhais tias peb tsis muaj zog, qaug zog zis. Ob, tsoo tim phab ntsa, txhais tias txawm yuav siv zog los, peb yeej mus tsis txog tus ciam kawg. Peb: Koj ntsib yam dawm taw, thaum ntawd, peb cheem tsum lwm tus pab kho kev rau peb mus ntxiv.
Koj tab tom nyob rau ntu twg? Tsis ntev no koj puas dawm lub pob zeb twg?
Yog muaj cia li ua Vajtswv tsaug rau yam ntawd. Tshuav kuv, lub qe zeb muaj lub npe “hnov qab” tau ua rau kuv rov qab tshuaj kuv txoj kev ua neej, thiab txoj kev uas kuv tab tom ua kuv tes haujlwm.
Yog li, yuav tau muaj lub siab tawv nkag mus rau hauv tes haujlwm thiab ua zoo ceev faj txoj kev uas peb ua tes haujlwm Vajtswv hu. Thaum peb tus kheej loj hlob hauv txoj kev ntseeg, peb thiaj yuav pab tau lwm tus zam dhau tej qe zeb dawm kev, kom peb txhua tus puav leej mus txog qhov chaw uas Vajtswv twb npaj txhij rau peb lawm.
Thov caw nrog kuv peb thov Vajtswv ua ke: Tus Tswv uas muaj kev hlub. Kuv ua Koj tsaug vim koj niaj hnub coj kuv kev txhua hnub. Thov pab kom kuv tsis raug nqus mus rau hauv txoj kev ua neej tsis khoom txog qhov uas hnov qab koj lub suab hais mos muag. Yog muaj yam dabtsi tab tom ua rau kuv mus yuam kev ntawm tes haujlwm koj cob, thov nthuav qhia rau kuv pab thiab pab kom kuv muaj lub siab tawv muab pov tseg. Kuv ntshaw kom tau nrog koj mus raws li koj lub siab nyiam, kom yim hnub yim mus txog tus ciam uas koj tau npaj tseg rau kuv. Kuv thov hauv Tswv Yexus Khetos lub npe. Amees.
Cov kwv tij, Vajtswv tsis quab yuam kom koj yuav tau mus kom sai sai, maj nroos, lossis vuag ntau yam los ua. Nws tsuas xav kom koj nres thiab ua zoo saib txoj kev uas yus tab tom mus. Muaj tej yam saib cuag li me me, tiamsis ho tav koj loj hlob raws li Vajtswv lub homphiaj. Tsuas yog thaum koj tshem tej qe zeb tav kev no, koj thiaj yuav ntsia pom txoj kev Vajtswv npaj rau koj, yog txoj kev coj mus txog tus ciam kawg raws li Vajtswv lub siab nyiam.
Nyob zoo rau peb txhua tus, thov foom kom nej sawv daws tau txais koob hmoov zoo rau ib hnub tshiab thiab peb mam sib ntsib dua rau tagkis!
Tus phoojywg, yog koj xav paub ntxiv txog Tswv Yexus lossis koj muaj tej teeb meem twg, kev khuab xeeb twg xav hais qhia rau peb paub, thov nej sau ntawv cia nyob rau tom qab zaj kawm no, inbox ntawm peb tus fanpage hauv Facebook, lossis xa tuaj rau peb ntawm tus email: [email protected]. Tswv Yexus hlub koj. Thiab peb xav kom txuas tau nrog koj.
CHƯƠNG TRÌNH RADIO
- Tĩnh Nguyện Hằng Ngày
- Đọc sách cùng bạn
- Chỉ bởi đức tin
- Lời sống hằng ngày
- Chúc bé ngủ ngon
- Truyện kể cuối tuần
- Cảm nhận âm nhạc
- Sắc màu thánh nhạc
- Sống khỏe mỗi ngày
- Niềm Tin Và Cuộc Sống
- Bài Hát Yêu Thích
- Bài Hát Theo Yêu Cầu
- Tư Vấn 247
- Câu Chuyện Phúc Âm
- Giới Thiệu Album
- Top Christian Songs
- Sau Giờ Làm
- Cuộc sống Mến Yêu
- Lời yêu thương
- Tĩnh Nguyện Mùa Thi
- Sống Theo Đúng Mục Đích
- Tĩnh Nguyện Hằng Ngày (Tiếng Hoa)
- Tĩnh Nguyện Hằng Ngày (Tiếng H’Mông)
- Tĩnh Nguyện Hằng Ngày (Tiếng K'Ho)
- Tĩnh Nguyện Hằng Ngày (Tiếng Jarai)
- Tĩnh Nguyện Hằng Ngày (Tiếng Bahnar)
RADIO MỚI NHẤT
Tĩnh Nguyện Hằng Ngày
Tĩnh Nguyện Hằng Ngày
Tĩnh Nguyện Hằng Ngày
Tĩnh Nguyện Hằng Ngày
bình luận