Phooj ywg, puas tau muaj zaum twg koj hnov qaug zog heev vim tej npe uas tib neeg muab tis rau yus lawm tau? Puas muaj zaum twg tsev neeg yav dhau los, lossis tej ua yuam kev uas tiam dhau los ua ib tug duab loj heev, npog tas nrho koj tus tib neeg tiag txoj kev siv zog lawm? Tsis ncaj ncees kiag li, tiamsis nws yog qhov tseeb uas muaj coob tug hauv peb tab tom ntsib txhua hnub. Yog li, yuav ua li cas kom peb thiaj yuav tiv dhau tej tib neeg lub suab thiab nrhiav tau yam muaj nqis tiag ntawm tus kheej?

Hnub no, yog hnub 02/07/2026, Kev thov Vajtswv txhua hnub thov caw sawv daws nrog kawm Vajtswv Txojlus ua ke nrog tus qhia Joy Brunson dhau ntawm Zaj kawm KOJ YOG LEEJTWG TIAG

“Tiamsis nej yog haivneeg uas Vajtswv twb xaiv cia lawm, nej yog cov povthawj uas ua Vajtswv txoj haujlwm, nej yog haivneeg uas dawbhuv. Thiab nej yog Vajtswv haivneeg uas Vajtswv yuav txib mus qhia tej haujlwm tseemceeb uas Vajtswv tau ua los lawm rau sawvdaws paub…” (I Petus 2:9)

Thaum kuv sib yuav, kuv lub siab kub lug txog lub neej tshiab ntawm kuv tus txiv. Muaj ib hnub, thaum uas tab tom saum fuab cua, kuv nyeem tau ib lo lus ntawm ib tug ntxhais. Nws nthuav tawm nws qhov kev txhawj, thaum uas yuav txiav nws mus thiab txav deb nws tsev neeg mus rau ib lub tsev tshiab. nws ntshai tsam yuav tau tso tej uas ib txwm muaj ntawm tus kheej. Tamsim ntawd, muaj ib qhov kev txhawj tshwm tuaj rau hauv kuv lub taubhau: “kuv pom kuv tsis zoo li tus ntawd.”

Ntawm kuv, qhov uas sau npe rau hauv ib tsev neeg tshiab dhau los ua “ib tug pojniam” rau tus ntawd, ho yog yam uas kuv tos ntsoov thaum kuv nkag los rau hauv lub neej txij nkawm. Kuv saib qhov ntawd zoo li ib qhov kev pib dua tshiab – ib nplooj ntawd tshiab, ib lub npe tshiab.

Vim yav dhau los, muaj ib lub sijhawm kuv hnov cuag li yus lub neej pheej raug khi nrog tej uas tus kheej tswj tsis tau. Txawm yog lawv tsis hais tim ntsej tim muag los kuv yeej hnov tau dhau ntawm tej tib neeg lub qhov muag saib, nrog rau tej kev cia siab tos uas luag muab tso rau yus ris. Thaum twg twb zoo li ntawd, cuag li lub hauv paus pib, qhov chaw uas kuv yug los yog yam uas tib neeg muab coj los luj, lawv tsis quav ntsej saib kuv tab tom siv zog tu kuv tus kheej kom zoo dua txhua hnub. Txawm yog yuav siv zog li cas los, kuv yeej khiav tsis dim daim duab ntawd ib “lo lus phem” yeej ib txwm tsis yog kuv ua. Ntawm no yog ib nra nyhav heev, thaum tus kheej pheej ris rawv tej kev tu siab thiab tej yam tsis zoo uas tim dhau los lawv tau ua.

Kuv lub siab cia li dhau los zoo li ntawd thaum kuv nyeem zaj xwm hais txog Yefethas hauv Vajluskub.

“Yefethas yog ib tug tubrog uas siab tawv heev nyob hauv xeev Nkile-as, nws yog ib tug niamntiav tus tub. Nws txiv yog Nkile-as” (Cov Thawj tswj 11:1).

Ntawm no yog zaj xwm nyob ntawm nqe Vajluskub thawj, thiab kuj yog thawj yam uas peb tau paub txog Yefethas. Kuv nco thawj zaug nyeem txog qhov no, kuv mob siab tshaj plaws. Vim li cas ib tug neeg yuav tau ris lub npe iab siab npaum li ntawd? Nyeem mus ntxiv kuv thiaj paub, cov kwv tij uas koom txiv tsis koom niam kuj muab yawg ntiab tawm hauv tsev mus vim yog yawg niam lub neej pib tsis zoo. Tiamsis lub neej tsis muaj leej twg xav txog, thaum teeb meem cia li tshwm los, cov tij laug ho yog cov mus nrhiav yawg. Vim li cas? Vim nyob hauv, lawv paub zoo yawg lub peev xwm. Nws yog ib tug tub rog muaj siab tawv thiab tau koob hmoov los ntawm Vajtswv pub, yawg tau tsa ua tus thawj coj lawv. Yefethas zaj xwm yog ib qhov pov thawj ciaj sia rau txoj kev cawmdim, rau txoj kev hlub thiab Vajtswv lub hwjchim hloov pauv. Ntiajteb tej zaug yuav txiav txim, yuav tis npe, tiamsis Vajtswv yog tus tswj muab koj lub neej sau raws li Vajtswv txoj kev.

Lub sijhawm ntawd, kuv thiaj tsim dheev los ntawm ib lub ntsiab lus tseeb: peb lub npe tsis tau txiav txim los ntawm tej roj ntshav ntawm peb caj ces, tiamsis yog los ntawm tus menyuam yaj cov ntshav.

Puas tau muaj zaum twg koj poob rau lub sijhawm li ntawd, hnov yus zoo li “ib tug neeg txhaum” vim cuam tshuam dhau los” zoo li luag pheej ntsia tej neeg txheeb ze qhov kev puas tshuaj los ntaus nqi koj, pauv qhov uas ntsia koj tus neeg tiag. Txij thaum uas zeem paub qhov tseeb, kuv tau ua lub neej nyob qab ntawm lub npe phem uas tsis yog kuv ua yuam kev, tsuas yog vim kuv tsev neeg caj ces xwb.

Tiamsis muaj ib hnub tus Tswv tau qhia qhov tseeb ntawd rau hauv kuv lub siab dhau ntawm Vajtswv tej lus hauv Kalatias 1:10:

“Kuv hais li no nej xav hais tias yog kuv hais kom neeg qhuas kuv no los? Tsis yog li ntawd! Tiamsis kuv hais kom haum Vajtswv siab xwb! Nej xav hais tias kuv hais kom neeg nyiam kuv no los? Yog kuv tseem ua li ntawd, ces kuv yeej ua tsis tau Yexus Khetos tus tubtxib”.

Kuv pom tias tib neeg lawv yuav ntxeev lossis tham txog yam uas lawv xav, tiamsis qhov tseem ceeb yog ua ib lub neej haum Vajtswv siab. Kuv tus ntsujplig tau txhawb zog thaum uas nco txog daim duab Tswv Yexus thaum nws raug ua saib tsis taus, raug thuam saum roob Kaulakauthas – txawm yog Nws Txiv yog tus zoo kawg nkaus, tus paub txhua yam thiab tus nyob tau txhua qhov los! Ntawd yog lub sijhawm ntawm lub neej, yog hnub uas kuv nkag siab txog kuv lub koob npe tiag: kuv yog Vajtswv tug.

“Tiamsis nej yog haivneeg uas Vajtswv twb xaiv cia lawm, nej yog cov povthawj uas ua Vajtswv txoj haujlwm, nej yog haivneeg uas dawbhuv. Thiab nej yog Vajtswv haivneeg uas Vajtswv yuav txib mus qhia tej haujlwm tseemceeb uas Vajtswv tau ua los lawm rau sawvdaws paub…” (I Petus 2:9).

Yog tias koj tsis tau mloog lub siab thiab muab yus lub neej pub rau Tswv Yexus, ces thaum no yog lo lus caw tseg rau koj hnub no. Cia li tig rov qab, muab txoj kev ntseeg tso plhuav rau ntawm Nws txais yuav dua ib lub npe tshiab.

Thaum peb tig lub siab mus rau ntawm Yexus Khetos thiab txais yuav txxoj kev cawmdim ntawm nws, nws cov ntshav dawbhuv yuav ntxuav, yuav so peb tej qhov txhab phem qias tsis huv ntawm kev txhaum, txhua hnub tau kho zoo tej kev tu siab tob tob ntawm tus ntsujplig. Tswv Yexus yuav tsis tuag ib leeg tsis muaj nqis saum ntoo khaublig. Nws muab Nws txojsia los txhiv peb kom peb lub nra nyhav tau tshem, nkag mus rau hauv lub neej muaj nqis, puv npo kev zoo siab thiab qhov kaj pub rau Nws.

“Tiamsis yog peb nyob hauv qhov porn kev ib yam li Vajtswv tus uas nyob hauv qhov porn kev, peb ib leeg yeej nrog ib leeg sib raug zoo thiab Vajtswv tus Tub Yexus Khetos cov ntshav twb ntxuav peb tej kev txhaum huv tibsi lawm” (1 Yauhas 1:7).

Thov caw nrog kuv peb thov Vajtswv ua ke: Tswv Yexus, kuv ua Koj tsaug vim Koj tej lus hnub no tau kho zoo kuv tus ntsujplig muaj kev tu siab. Tus Tswv, ntau zaug kuv qaug zog heev rau tib neeg tej qhov muag saib kuv, tej lus hais tsis zoo thiab tib neeg tej lus taug xaiv. Tiamsis ua Vajtswv tsaug vim koj tsis ntsia kuv zoo li ntiajteb ntsia. Koj ntsia pom kuv lub siab, pom kuv tej kev siv zog thiab tag nrho kuv tej kev mob. Thov kom Tswv Yexus cov ntshav dawbhuv yuav kho zoo kuv tej qhov txhab, tshem lub nra nyhav txaj muag hauv lub siab mus. thov pab kom kuv nco ntsoov tias yus yog tus Vajntxwv ntawm txhua tus vajntxwv ib tug tub, tus ntxhais, kom txhua hnub yus mus hauv qhov pom kev thiab ua rau Vajtswv tau koob meej. Kuv thov hauv Tswv Yexus Khetos lub npe, Amees.

Cov kwv tij txhua tus, txawm yog tib neeg yuav thuam, yuav hais tsis zoo, lossis koj lub neej yav dhau los yuav zoo li cas los; thaum uas koj yog Nws tug lawm, koj twb yog tus Vajntxwv ntawm txhua tus vajntxwv, tus Tswv ntawm txhua tus tswv, tus tub tus ntxhais, nyob hauv Yexus Khetos, txhua yam qub dhau mus, koj yuav dhau los ua ib tug neeg tshiab. txhob cia tej suab npe hauv ntiajteb no txiav txim rau koj ntxiv, tsa taubhau siab thiab khov kho txhais ruam mus hauv lub npe zoo uas Vajtswv pub rau koj! Phooj ywg!

Nyob zoo rau peb txhua tus, thov foom kom nej sawv daws tau txais koob hmoov zoo rau ib hnub tshiab thiab peb mam sib ntsib dua rau tagkis!

Tus phoojywg, yog koj xav paub ntxiv txog Tswv Yexus lossis koj muaj tej teeb meem twg, kev khuab xeeb twg xav hais qhia rau peb paub, thov nej sau ntawv cia nyob rau tom qab zaj kawm no, inbox ntawm peb tus fanpage hauv Facebook, lossis xa tuaj rau peb ntawm tus email: [email protected]. Tswv Yexus hlub koj. Thiab peb xav kom txuas tau nrog koj.

bình luận

Trở thành người đầu tiên bình luận cho bài viết này